Omar Chajjám, asi 1120
Čtyřverší
Perský matematik a astronom psal čtyřveršové básně o jediném Životě, který můžeme ověřit. Z FitzGeraldova překladu:
Ach, využijme, co ještě můžeme utratit, než i my sestoupíme v prach; prach v prach, a pod prachem ležet — bez vína, bez písně, bez pěvce a bez konce.
Jedni za slávou tohoto světa; jiní vzdychají po prorokově ráji, jenž má přijít. Ach, vezmi hotovost a nech být úvěr, a nedbej dunění vzdáleného bubnu.
Pohyblivý prst píše; a napsav, jde dál: ani veškerá tvá zbožnost, ani důvtip ho nepřilákají zpět, aby smazal půl řádku, ani všechny tvé slzy z něj nesmyjí jediné slovo.
A končí-li víno, jež piješ, ret, jejž líbáš, v tom, v čem vše začíná a končí — ano: mysli tedy, že jsi dnes tím, čím jsi byl včera — zítra nebudeš méně.
Nemarni svou hodinu, ani v marné honbě za tím či oním úsilím a sporem; lépe být veselý s plodným hroznem než truchlit po žádném, či po hořkém plodu.