Epikúros, asi 300 př. n. l.
List o štěstí
Epikúros napsal tento list žáku jménem Menoikeus. Je to jeden z nejstarších dochovaných návodů, jak dobře žít. Klíčové pasáže:
Ať nikdo v mládí neodkládá učení o tom, jak dobře žít, a ať se ho nikdo ve stáří nenabaží. Pro nikoho totiž není příliš brzy ani příliš pozdě pečovat o zdraví duše.
Zvykni si na myšlenku, že smrt pro nás není ničím. Vždyť všechno dobré i všechno zlé spočívá v pociťování — a smrt je koncem pociťování. Proto nejobávanější ze zel, smrt, pro nás není ničím: dokud jsme, smrt tu není; a když je tu smrt, nejsme už my.
Pošetilý je ten, kdo říká, že se bojí smrti ne proto, že bude bolet, až přijde, ale proto, že bolí ji očekávat. Co netrápí, když je přítomno, působí jen prázdnou bolest, dokud se na to čeká.
Moudrý Život neodmítá ani se nebojí jeho konce. Život ho neuráží a nepovažuje za zlo přestat žít. Tak jako si nevybírá prostě nejvíc jídla, ale to nejpříjemnější, tak si neužívá nejdelší čas, ale ten nejpříjemnější.
Musíme pamatovat, že budoucnost není ani zcela naše, ani zcela ne naše, abychom ji ani neočekávali jako jistě příchozí, ani nad ní nezoufali jako nad jistě nepříchozí.